Pálava ride – týmový švih

Neděle, před velikonočním pondělím, se zdála být ideální pro týmový švih na pohodu. Nebo jsme alespoň všem říkali, že to bude na pohodu (aby nás jelo co nejvíce:).

8:15 Habíci sjíždějí z výšin do dědiny na domluvený sraz. Společně s Karlem se vydáváme směr Buchlovice, kde nabíráme Víťu, Peťu, Jaru a pádíme do Vracova. Tam už poslušně čeká Karel se svým kamarádem Zdeňkem.

Začíná štreka směr Pálava v poměrně vysokém tempu. Zatím ale nikdo nemá problém. V podstatě až za Lednicí nebylo větší stoupání. První delší kopec přišel v Milovicích, kde vyráží Stáňa a Ondra. Do pedálů se opírá i Alenka a hákuje Oňu zuby nehty. Nakonec ji ale odpárá, protože jede fakt dost dobře, a společně se Staňou se hašteří na vrcholku kopce. Alču dojíždí Víťa, kterého překvapuje její převod – ta holka to jede na velkou. Tak nevíme, máme si z toho něco vzít?

Ostatní rozumně šetří síly a užívají si výjezd. První romantická zastávka po 110km u popelnic. Dáváme si řízek s bramborovým salátem bez bramborového salátu.

Zanedlouho nechybí ani romantická fotografie u hradu s výhledem na vodní nádrže Nové Mlýny. Jsme krasavečci, tak se musíme ukázat.

Cesta zpět už se klikatí víc a víc. A některým začínají chybět síly. Stáňa i Víťa mají stále spoustu energie, a tak jeli poměrně dlouhou špici. Nakonec se ale střídáme všichni, včetně Alenky, která naprosto zbytečně reptala, že bude zdržovat.

V Zaječí v hospodě jsme šokovaní našim průměrem 31,5km/h. Tak buď tady někdo něco sype, a nebo letos fakt málo pijem. Jsme ale vděční i rozumným a zkušeným silničářům, jako je například Péťa, jenž nás i trochu krotil. Věděl totiž proč.

V Mistříně se odpojuje Zdeněk s poděkováním za parádní švih, a s tím, že mu možná málo kdo uvěří jak ho holka třikrát dotahovala zpět do balíku. My ale válčíme dál v terezíně směr “aquárko”, naše nejmilejší stanoviště, na které myslíme – už když ráno nahazujeme dresy. V kopci z Jestřabic ale někteří mají chuť závodit. Bláznivým tempem to rozjíždí Víťa, kterého zezadu znásilňuje Alenka a vyráží na vrchol v plném nasazení, které jí opravdu vydrželo až nahoru, šikulka. Ondra ji asi dobře trénuje – jinak to nevidíme. Ale! – ještě před ní to stíhá dříve Jara. Ten zatlačil na pilu a parádně pojíždí celou skupinu. A je to tu..po sjezdu už skoro slyšíme zvuk tekoucího zlatavého moku z pípy.

Na “Aquárku” jsme poseděli, pojedli a domluvili večerní kulturu. Bylo to na úrovni – degustace vín u Karla byla velmi příjemná.

Pánové a dámo, díky za super švih, byla to sranda (pánové, dáma), krása (dáma), vtípek(pánové, dáma), anekdota(pánové) 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody 2019. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.