MTB 24 hodin kolem řeky Moravy

S nastávajícím koncem sezóny začíná napadat naše členy čím dál větší „capiny“. Například jet 24 hodin v kuse na horském kole.

14 dní před závodem, prvním ročníkem, MTB 24 hodin kolem řeky Moravy, se Alča přihlásila, ale sama moc nevěděla do čeho jde. V pátek 7.9. v 16:30 přijíždíme na místo činu. Rozděláváme stan a pořád jsme v dobrém rozpoložení. Na závod jsme vzali i mazlíčky, aby se doma necítili osaměle.

Cirka hodinu před startem se již začínají shromažďovat prazvláštní pocity. Třikrát čůrat a nejlépe pětkrát zkontrolovat nafouknutí kola. V 19:00 startuje první společné zaváděcí kolo, po jehož konci jde na Alči vidět, že tohle ji asi bude bavit. Oblékáme teplejší dres.

Na startovní čáře se začínají seřazovat jednotlivci. Přesto, že se jednalo o první ročník, přihlásilo se přes 80 závodníků – a to i pěkně ostřílených. To bylo vidět hned po odstartování. Mylná představa klidného tempa se vytratila blesku rychle. Tak jak se při zaváděcím kole plkalo, teď nikdo nemluvil. A hned se začínají vytvářet první skupiny. Jelo se fakt poměrně rychle a v terénu Alča začala ztrácet přehled o trati – „Ve tmě jsem takhle rychle jela poprvé, a díky vadě zraku jsem byla ráda, že jsem někde nehodila tlamu při té rychlosti :-D“. Nakonec si ale zvolnila a jela své tempo, které pro ni i ostatní bylo bezpečné.

Čas pomalu ubíhá, a Alča stále jede v kuse pouze s krátkou zastávkou na výměnu světel a bidonů, pořád s pozitivním úsměvem. Kolem půl jedné přichází lehká krize – ve spánku ale problém nebyl. Zima – u vody se začalo poměrně dost ochlazovat – o to více nás zaráželi závodníci jen v triku a kalhotách (týpci 😀 ). V půl 4 ráno Alča dělá delší pauzu, cca 20 minut. Navlékáme druhý teplý dres, kalhoty i čelenku. A na řadu přichází první kamarád red bull. Alenka ale pořád tvrdí, že nemá se spánkem potíž. Větší prekérku jí dělá zadek. Nicméně, co si vybrala, má a my spokojeně fandíme i s mazlíčky. Společnost nám dělá pívo:-) a slovenská řepovica, která by dala zabrat leckterému Moravákovi 🙂 Další kolo Ála hlásí, že na trati nikoho nepotkává. No, jasně, vždyť normální lidi přece v noci spí 😀

Okolo páté hodiny začíná svítat. S vycházejícím sluncem je ale také největší zima – Garmin ukazuje 10.5 stupňů Celsia, což u vody není úplně komfortní teplota. Po sedmé hodině se Alča přijíždí převléct a dává další dvacetiminutovou pauzu s převlečením do krátkého s vestou. Na snídani podáváme Colu, banán se solí, čtvrtkou koláče a psím pomazlením.

Dopoledne je největší prdelová krize. Začínáme dělat pauzy po každém kole zhruba okolo 8-15 minut. Zároveň přichází i žaludeční problémy. Tělo protestuje přijímat jakoukoliv další stravu a z coly jsme přešli na nealko pivo. „V tuto chvíli absolutně ztrácím přehled o počtu kol..asi něco kolem 15.“ Bylo jich 17. Díky tomu, že Alča jela celou noc mohla konkurovat i třetímu muži, který byl nakonec ale mnohem lepší.

O čtvrt na pět odpoledne přichází těžké rozhodnutí, hlavou se honí myšlenky, že už asi stačí – 22 kol je víc než byl cíl. Ondra přemlouvá Alenku k normálnímu jídlu, polévce, zelňačce – mimochodem moc dobré zelňačce! K Alči přichází Michal Lahola, a motivuje ji k dalším kolům. To předposlední kolo byla děsná palba, vůbec se nejelo pomalu ani v klidu, kdo se do té skupiny, chudák, připletl, moc dobře ví…Definitivní rozhodnutí k poslednímu příjemnému kolu padlo okolo půl šesté. Celé kolo už se jelo v terénu ve stoje, stejně jako to předchozí. Bylo vidět, že už toho mají i ostatní dost. Před šestou hodinou Alča dojíždí a zároveň končí. Byli jsme na ni moc pyšní. Nikdo nečekal, že pojede až 24 kol a příjemně nás překvapila. Myslíme, že i první tři muže.

„Všechno dobré, jen po té sprše jsem dostala lehkou zimnici, která vygradovala pak doma pod peřinou a poměrně hodně mě bolely kolena, ale to odeznělo hned v neděli..Já jsem spokojená. Bavilo mě to hrozně moc. Fajn lidi. Dokonce handicapovaný pán ujel 10 kol! To jako klobouček..“

Jelikož v propozicích byli jen jednotlivci a dvojice, milým překvapením byla i ženská kategorie, která vůbec být neměla.

Konečná bilance: 1. a celkově 5. místo, 446km a úžasný zážitek se skvělými lidmi 🙂


Příspěvek byl publikován v rubrice Závody 2017. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.