Karpatský pedál 2018

Třetí červencový víkend nám nezpestřovalo jen Mistrovství Evropy v silniční cyklistice do 23 let, ale také sobotní závod Karpatský pedál.
Jelikož se tohoto závodu zúčastnil Karel Kloupar, Stanislav Mančík a Ladislav Kolomazník. Žadonili jsme o jejich přetlumočení závodu tak dlouho, až se to podařilo :-))

Perfektně se toho zhostil Kája.
– šílená řada u prezentace – ne, jedna paní na vydávání všech tašek je skutečně málo – ale myslím, že to už je tu tradice a z tradic se nemá ustupovat..
– Staňa nafasoval číslo 1 – asi vědí s kým mají tu čest, ale po Drásalovi se ještě moc necítil a měl nějakou závažnou chlapskou nemoc – myslím rýmička – takže tuším „jen“ třetí místo – no musí na sobě zapracovat 🙂
– já se po startu snažím viset v první skupině, ve druhém kopci si definitivně vystupuji (na tep 175 to fakt celé neobjedu – teda zatím) a začínám jet svoje tempo – nakonec stejně jako hromada dalších..
– fakt není dobrý nápad pustit dlouhou a krátkou trasu spolu – trochu se motáme, trochu si zavazíme, ale pak se naštěstí oddělíme a už to jde..
– tomu říkám „závod přes jeden kopec“ – první půlku nahoru a druhou půlku dolů… ale docela těžký, protože ten kopec je fakt docela dlouhý a dokáže přivést křeče v druhé polovině závodu i jinak docela odolným jedincům..
– přijde mi, že je to pořád do kopce – jako skutečně pořád a pořád – dnes mi to do kopce nešlape úplně optimálně – nějak to nejde do vyšších otáček, ale se skupinkou se „jakš takš“ držím…
– poprvé Javořina, sjezd po sjezdovce, kde zjišťuji, že mi s věkem stoupá i pud sebezáchovy..
– podruhé pod Javořinu – tady i kousky beze studu šlapeme pěšky..
– no a teď to rozjedeeem (loni mne to tady naučil Staňa Mančík, když jsem mu po hřebenu sotva visel a stejně neuvisel) tak teď zas vyškolím kolegy já 🙂
– takový zvlněný hřebínek – ne úplně zadarmo – několik výšvihů, které už po předchozích kopcích bolí – jedu plné kule, což se vyplácí, „páč“ většina kolegů už nemá morál, a co jsem ztrácel v kopci – teď srovnávám..
– závěrečný sjezd mám nacvičený z rozjíždění, což mi pomohlo o jedno – dvě místa..
– v dojezdu opět úsměv – výkon v kopci mohl být lepší, ale s šestým místem v kategorii spokojenost – dnešní možné maximum!

Konečné umístění tedy bylo 6.místo v kategorii pro Karla s časem 2:28:06s. Staňa se jakože necítil a vybojoval 3.místo v kategorii s časem 2:39:41s. Laďa po delší pauze dorazil do cíle s časem 3:18:44s na 56. místě v kategorii.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody 2018. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.