Vidnavské okruhy 2018

Den po Rohálovské se konal další silniční závod. Tentokrát ve Vidnavě, jenž se nachází na hranici České republiky s Polskem. Tato trať byla lehce těžší než v Olšovci, ale ani to Alenku neodradilo. Jelikož sobota pro ni byla pracovní, a do Prusinovic dorazila jen jako divák, byla pro ni neděle dobrou náhradou.

Další krásný slunečný den začínal a bylo jasné, že dnes zima určitě nebude. Naopak z některých poteče víc než je zdrávo. Alču čekaly Vidnavské okruhy, 48km závod s cílem v kopci. Na náměstí startovaly jednotlivé kategorie po pár minutách. Alča se vecpala do druhé řady tak, aby měla prostor se udržet co nejvíce vepředu. Jenže ještě nevěděla, co ji čeká.

Závod odstartoval a bylo slyšet jen zuřivé cvakání bot do pedálů. Někdo i na třikrát 🙂 🙂 Nejelo se ale úplně rychle, což naši závodnici poměrně znervózňovalo. Jak sama řekla, pořád měla strach, kdy to vypukne. Vypuklo to v druhém kole, kde se Alča pokusila o (řekněme si to na rovinu) absolutně nesmyslný únik. V dalším kopci se neudržela prvních mužů a dvou žen. Díky vlastnímu nesmyslu přišla o skupinu, a začaly ji poměrně hořké chvilky. Protivítr foukal více než je zdrávo, a hořkost stoupala ještě výš. Šlapání do prázdna značil spadený řetěz. Třepající ruce nahazovaly řetěz zpět, a už zase Alča šlape. Špinavá jak horník, ale šlape. Za pár minut v kopci vidí první malou skupinu, která není nijak početná. Ale dívčí „ohon“ značí pomyslnou šanci. Hořkost střídá výsměch, řetěz padá podruhé. Alča už jej nahazuje s klidem. A asi taky rychleji, než poprvé. Hlavou už jí údajně lítaly myšlenky, že to nedojede. Další celé kolo to prostě nešlo, muž který doprovázel druhou ženu, byl silným soupeřem. Alča je ale dítě štěstěny, a před předposledním kopcem za sebou slyší hukot plášťů. Co se nepodařilo – skupinka mladých silničářů v úniku. Alča využila příležitosti, zahákla se a držela jak klíště. Díky těmto borcům se dovezla jak princezna ke své soupeřce, kde také pokorně vystoupila ze zběsilého tempa jejich zachránců.

Alča si řekla, že nebude převozník a nikoho teď fakt nepoveze – pojedou tedy každá za svoje. Kličkováním pochopeno. Do posledního kopce už jen polykala, vzpomínala na Vidnavu a slova „ešteee je čoskorooo“. A tentokrát začala spurtovat soupeřka, která si nechtěla druhou pozici nechat ujít. Pocit hořkosti se vrátil, a pocit prohry pomalu přicházel. Nicméně, nějaký malý permoník v Alči si chtěl ještě hrát a soupeřku, která se ještě měla otočit, přespurtovala. Ani ona to nechtěla vzdát, jenže síly už prostě nenašla. Alča si tak pro spravedlivém boji, odvezla z Vidnavy druhé místo s časem 1:33:33s.

Příspěvek byl publikován v rubrice Závody 2018. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.