ZMĚNA!!

ZMĚNA TRASY!!
Ahoj všem!! Z technických důvodů(rozuměj budování pumptracku na hřišti) hlásíme velkou změnu!! Místo konání bude rozhledna na Salaši. Bude zde vymyšlený okruh:-) Jinak vše platí:-) Nezapomeňte na světla!!

Upozornění: bikový večer se koná pro radost, sešlost a pohodu 🙃

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

VEČERNÍ BAJKOVÁNÍ PRO MALÉ I VELKÉ

Ahoj! Zveme Vás na večerní bajkování, které je určené pro úplně, úplně, ale opravdu úplně všechny! Trasa bude z hřiště k hospodě a zpět, přes lesík! (kromě odrážedel, ty pojedou jen zpestřený okruh na hřišti) – ano je to část trasy lesem, která se jezdí i v našem hlavním závodě. To bude JEDNO KOLO. Trasa bude „lehce“ osvětlena a vyznačena, ale bude k nahlédnutí na místě, navíc ji budeme společně jednou projíždět. Kolo povoleno jakékoliv. Doporučujeme vzít světlo!!! (neberte halogeny 🙂 )

DĚTI DO 8 LET – 2 KOLA
DĚTI DO 12 LET – 3 KOLA
DĚTI DO 18 LET – 4 KOLA
M18+ – 5 KOL
Ž18+ – 5 KOL

Prezentace závodníků bude od 16:00 hodin na místě – na hřišti na Salaši, a to do 16:30.
Poté bude projeta trasa všemi společně, a následně vyhlášen čas startu první kategorie (dětské kategorie startují zvlášť, M18+ a Ž18+ společně).
Po vyhlášení i ocenění bude opékání špekáčků a volná zábava! Zároveň zde zveřejníme naše plány pro budoucí seriál (kolo, běh, akční prvky), pro který potřebujeme vymyslet název 🙂

PRICE MONEY NEČEKEJTE, OCENĚNI BUDOU VŠICHNI STEJNĚ 🙂 DĚLÁME TO PRO DĚTI A PRO NAŠI ČISTOU RADOST. KOKINKA PRO VŠECHNY! TĚŠÍME SE NA VÁS, A MOC! 🙂

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Staňa a jeho Mamut!

A teď teda ještě k Mamutovi, když to ta Aluš slíbila 😁👍💛
Start dobrý, týmové barvy pohromadě, jede se slušně, a v balíku to pěkně válí 👍. Ale všeho jenom do času! Objevují se první kopečky, a taky kopce. Třeba na Lázy. Ale ještě bez ztráty květinky sem to ustál, ale pak na první občerstvovačce pod Trojákem óóóbrovská, začátečnická chyba. V bláhovém domnění, že zastaví všichni, nebo aspoň většina, sem zastavil na pití a už to bylo. Všichni mě frnkli do nenávratna 😂, a já tam zase zostal sám jak ten vůl v poli(nebo kůl?). Takže zase za svý dalších 160km, no paráda. Ale stejně, Hadovna ještě, jakštakš šla, ale Grapy by mě stejně pohřbily 👍. Ale zase sem si to užíval jak na tréninku či výletě. Jenom těm protivítr byl hnusný. A tak sem jel a jel, a jel , až sem se dostal do Přerova do cíle. Krásný závod, hodně kopečků, krásný výhledy, a rychlé někdy u nebezpečné sjezdy. Pěkné počasí nás provázelo celý den, tak super.
Výsledek a čas už víte, to prozradila Aluš. Jenom bych poznamenal ,že to bylo o poznání lepší nežli v loni. Mohl sem se klidně najest, a nebát se, že se pobliju 😂👍.
Takže tak!
Kolu zdar.

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Staňa a jeho Drásal

Dnes OBROVSKÁ výzva na OBR Drásalovi v Holešově.

Je sobota ráno 5,30hod a stojíme v Holešově na náměstí, a čekáme na povel ke startu. Nervozita obrovská, stejně jako kilometry a výškové metry před náma, 178km/5432m výškových na nás čeká!
V týdnu před závodem samozdřejmě dobrý pitný režim, magnesium na křeče a VO2+Salt. Ráno před startem taky, +banán, tyčinku, rozjet se a na náměstí stoupnout si do koridoru. Kapsy plné gelů a tyčinek a jiných hovadinek radši víc , něž aby něco chybělo. Od začátku sezony už mám vše naučené, takže je to vlastně rutina, víc kdy vzít a jak, ale rád se ještě příučím, bo žádný učený z nebe nespadl! To co bylo vyzkoušené na Mamutovi aplikuju tady a vyplácí se to. Po startu se pole samozřejmě nadělí hned při výjezdu z Žop na Rusavu, a dál se to trhá na Grapech. Tam mě dojíždí kluci Slavíkovi na tandemu, tak s nima jedu. Nahoře ale zastavují, tak pokračuju dál sám s tím že mě stejně dojedou. Nedojeli, měli technické problémy které je zdržely víc než si mysleli sami, jak sa říká ,,na posraného aj hajzl spadne „!
Popisovat celého Obra je asi na moc dlouho, i když o něm letos moc rád mluvím 😁😊👍. Takže start brzo ráno z náměstí v Holešově, a jede se na Žopy a už lesem na Rusavu, Grapy, Hostýn atd. Za Hostýnem už se to značně začalo dělit, ale nikam sem nespěchal, dobře vím jak ten můj spěch dopadá! Šela ještě v živé paměti. Při sjezdu do Rajnochovic už jedu sám a sám. Do kopca rozumně, z kopca to peru jak 🐷, co mě strach a brzdy dovolí 😝. Co sem si myslel ,že se s někým svezu, a dám řeč ať to líp uteče , se nekoná. Dojíždím nějakou partičku na občerstvovačce za Jarcovou, ale než si stačím něco vzít už mě poodjeli a jsou v trapu, a sám proti větru nic nestáhnu. Takže zase sám. Na Pražských pasekách dojíždím jedno z odpadlíků, asi si toho naložil moc. A tak jedu jak mě to jde, a co ještě ve mě zbývá. Troják trochu pojest namazat řetěz ( dávám si na ty lumpy pozor, aby nemazali aj kotouče jak vloni). Je krásný den tak si to tak nějak užívám, i když pořád sám 😭. Ještě jedno kolečko a zpět na Troják, a pak už na druhou stranu. Sem se těšil na trejl do Semetína. Opravdu sem si to užil na Oizekovi 👍😉. Tam sem nějaký kilometr jel s jedním borcem, tak šlo o něco líp, ale pak mě poslal do … 😁 Holešova ať jedu sám. Pak už Dršťková, Vlčková, Lukov, a je to tu😝😲😂, vydupat to nahoru, napojit se na ranní trasu že Žop do Rusavy, ale ještě sebrat posledních pár sil a zkusit vyšlápnout z Hadovny ten krpál nahoru na Hrubou Malikovu pak si jen užívat dlouhý sjezd do Žop. Tady ještě hodně oči na šťopky ať se tu nerozstřelím. Ještě jeden brdeček a už se válí po panelce ku Holešovu.
Krásná trasa v Hostýnských vrších nahoru a dolů, dvakrát přes Keltčský Javorník, Pržské paseky, Troják taktéž dvakrát, a pak na druhou stranu na Semetín, Lukov, Držkovou přes Hadovnu na Žopy, a pak hurá do zámeckého parku v Holešově, kde na nás čekal už cíl.
Trasa byla krásná, leč samý bordel od lesáků, a ty holé kopce plné jenom pařezů a obrovské hromady kmenů stromů 😢.
Co jsme se mohli jiné roky schovat do stínu lesa, letos už nebylo kam! Člověk musel moc dávat pozor aby do něčeho nevyletěl. Buď jámy od strojů co vyvážely stromy, nebo polámané haluzí! A nebo pro změnu stromy přes cestu 😝 kde to člověk čekal nejmíň!

Jelo se mi velice pěkně, nenechal sem se urvat hned ze začátku, a jel sem si svoje jak sem si stanovil. Hlavně hlídat tepy , a jídlo s pitím 👍.

Dopadlo to nad očekávání. Chtěl sem si zlepšit čas pod 10hod , což se mi teda nepodařilo, ale neva. Dojel sem v čase 10:07:31, na krásném 27 místě, a v kategorii sem dosáhl na 2 příčku 😊👍!!!
Takže po 178km a 5432metrech převýšení OBROVSKÁ spokojenost!

Diky Staňo!!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Průběh sezóny 2019

Vážení cyklonadšenci,

delší dobu jsme měli odmlku, ale stále ještě máme zástup i v závodím poli. Stanislav Mančík sbírá body do seriálu Ghost Karpaty, a pečlivě se připravuje na vrchol sezóny, kterým pro něj budou Sudety. Letos bude jeho pomocnou rukou Aluš, jelikož již nezávodí. No a my stále poctivě trénujeme, jezdíme. V neposlední řadě se chceme také vlastně pochlubit Alenkou, která dostala možnost závodit za tým SportRaces-ISAAC Team. Bohužel ji doprovází nepříjemné zdravotní obtíže, které se projevují i na tréninku – tak kopretinku teď tolik netrápíme. V nejbližší době by měla podstoupit zákrok, který vše vyřeší.

I když se možná zdá, že je brzo plánovat závod roku 2020 – není. Přípravy jsme zahájili již nyní, a nejen to. Začali jsme budovat pumptrack i s trailem, který chceme zapojit do našeho závodu. O něco později bychom chtěli vybudovat těchto trailů více, respektive 4, a započat sérii menších závodů na těchto trailících. Máme plné ruce práce.

V říjnu budeme pořádat noční závod pro velké i malé, a již teď se těšíme na Vaši účast. Plakátek dodá později Alenka.

Níže pár foto z našich výjezdů.

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

12. MEMORIÁLU ALOISE DOHNALA + MISTROVSTVÍ SPAC + BABY SPAC 2019

Je tu další závodní sobota, kdy startuje 12. MEMORIÁL ALOISE DOHNALA + MISTROVSTVÍ SPAC + BABY SPAC v Suchdole nad Odrou.
Závodu se zúčastnila Alenka, která ale bohužel skončila stejně rychle jako začala.

„Ty nemělo to moc smysl, cítila jsem nepříjemné pnutí hned na začátku, a to jsem byla schovaná v háku. Víceméně jsem s tím počítala. Zánět uzlin neochčiješ:-) Takže teď trošku polevím a dám oraz, rozuměj – budu válet šunky!“

Alčino první DNF, kterého ale podle jejich slov nelituje. My přejeme brzké uzdravení (hlavně, že říkala, že jí nic není..) a jsme plní očekávání na report Karla a Robči z Kopřivnického drtiče.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Krakonošský cyklomaraton 2019

15. červen byl ve znamení nejteplejšího dne v týdnu. Teplota se neúprosně šplhala na 24 stupňů již v 9 ráno. Pro Alenku, která je opravdovým milovníkem těchto veder – ideální stav. Naše něžná část týmu nám již od Mamuta zapírá potíže s nožkou, které ji teď lehce trápí – přesto ani tentokrát neodešla bez pódiového umístění.

Do Krkonoš se Alenka s přáteli ze Zlína vydala v pátek, aby byli plní energie na sobotní závod. Vyzvedla se čísla, a nezbývalo nic než lelkovat u televize.

„Tož doprovodila jsem Milana na start dlouhé trasy, a šla jsem se zařadit na krátkou, kde už bylo tak milion lidí:-)) Ne, vážně, musím si prostě na drzo stoupat dopředu, protože nemám šanci pak zachytit nějaký únik, nebo si hlídat nějaké ženy. Ale na tento závod, kdy jsem si moc nevěřila a necítila se „fresh“, jsem to nechala tak, a říkala si, že se nějak probojuju kam patřím a tam pojdu :-D. Začátek byl ale děsně zamotaný tam vzááádu..a já už se ani po žádné ženě nedívala. Prostě jsem si řekla, že pojedu to, na co dnes mám – nic víc, nic míň. Na trase mi přišlo, že nějak kopcovitá není, vše mi docela sedělo. Až do doby, kdy přišlo stoupání na Pomezní Boudy. Nebylo nijak hrozné, přišlo mi docela hákové, dalo se schovávat, ale přestal působit léček, a začaly mě brutálně bolet záda – tož jsem fňukna, víš jak. Takže z toho kopce si skoro nic nepamatuju. Byl to pro mě docela boj, hlavně psychický – jsem pořád přemýšlela nad tím „jakto??“, až jsem byla nahoře ty jo. A měla jsem zastavit na občerstvovačce, ale frajérka samosebou nezastavila (jsem byla po.., že mě dojede nějaká žena a budu poslední, ale chyba jak prase, chytl mě sušák a 34 stupňů na Garminu mě děsilo) – no 20km od cíle jsem byla bez vody. Naštěstí mě chlapy nenechali v nouzi a dali mi napít. Jeli jsme kolotoč jak na Matějské až do Trutnova, kde se trhli dva borci a rozdali si to mezi sebou. Já jsem projela cílem, a absolutně nevěděla kolikátá jsem, a bylo mi to v tu chvíli jedno. Vyšlapala jsem se a šla jsem se protáhnout, protože mě cukala pravá půlka zadku jak hula tanečnici. Když jsem do sebe lámala asi třetí flašku vody, tak dovalil Michal Hradil a říkal mi, že jsem třetí v kategorii a celkově čtvrtá. No hleděla jsem jak chleba z tašky, ale jsem prostě děcko štěstěny 🙂 Dobrý pocit z toho ale nemám – jedině ze sjezdů, ve kterých jsem si byla po dlouhé době poměrně FAKT jistá, z toho jsem radost měla. Ale je to tak jak to je, tečka:-)“

Děkujeme Aluš za osobní zpověď, fota a gratulujeme ke krásnému výsledku, kdy se neztratila ani mezi elitními cyklistkami – jsme na Tebe pyšní!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Mokrolázecká 60

V bajkách bylo tento víkend zasloužené volno, ale Alenka nezahálí, a odjíždí na závod Mokrolázecké 60.

Závod se pyšní kopci, a tím pádem i sjezdy, které naše kopretina moc nezvládá, a tak jsme trpělivě čekali na zprávu, jaké že to místo vybojovala. A byli jsme potěšeni.

Alča byla velice spokojená, a to ani ne tak s prvním místem, jako se svou jízdou – podle svých slov se konečně zmáčkla. “Nuda to nebyla” dodává. Druhou ženu odpárala suverénním výkonem, a nechala ji za sebou šest minut.

Aluš moc gratulujeme!

Věříme, že nám tato, brzo čtyřiadvacetiletá, slečna ještě něco ukáže. Na silnici sedla teprve nedávno, a proto jsme ještě stále překvapováni z výsledků! Díky moc!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Velká cena Kola Svorada 2019

Ve středu přestalo pršet, a proč tedy nevyjet na XCR Svorada – Masarykovi okruhy.

Na tento pověstný závod se vydala Alenka doplněna chlapci z KCK. „..si na Brněnském okruhu jen tak nezajedu, tož to zkusím, ne?“

Kolem třetí hodiny Alča vyráží směr Brno, časová rezerva je tedy značná. Zbývá prostor na, konečně, řádné rozjetí. Údajně byla „kosa z nosa“ – termo, dres, teplý dres a vesta – Alčina rýmečka se projevuje již od minulého týdne, a proto oblečení nepodceňuje.

Před šestou hodinou se začínají první závodníci stavět u paddocku, odkud všichni společně odjíždějí na startovní čáru. Autodrom je opravdu zamluven přesně dle časového harmonogramu, a tak není čas ztrácet čas. Semafory značí start hodně rychlého závodu. Alča si hlídá ženy, které ale před sebou nevidí, a tak se začne soustředit na skupinu, se kterou pokračuje do dalších kol. Ve sjezdu naše kopretina jako vždy odpadá, na rovině to ale hravě sjíždí. Bohužel, nohy dnes nepracujou dle představ a křeče do pravé nohy přicházejí již v pátém kole. „Ani jsem pak nic už nezkoušela, nebylo co, neměla jsem na to.“

Za sebou vidí (přestože byla malinká) ženu, která skupinu nemůže sjet, a rozhoduje se počkat – nakonec bylo jasné, že se jedná o mladší závodnici (jo, i Alenka stárne), a ta pokračuje v úkrytu dále se skupinou. Alča střídá, ale velké kule se prej nejedou..spíš vůbec. Stejný scénář je i poslední tři kola, a do cíle naše reprezentantka dojíždí jako první, zaslouženě. Sebekritik Alča skončila na prvním místě – pocity sdělovala negativní. My jsme ale rádi za bednu a úsměvy na ní! 🙂

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Mamut Tour 2019

Již tradičně patří poslední květnový víkend moravské Tour.

Ještě pár dní před samotným závodem jsme byli přesvědčeni, že si objedeme 140km trasu a budeme spokojeně vyčkávat (pivečko, rizotko, klídeček..) na Alenku, která si zvolila opět dlouhou trať na 220km. Ale i kopretina nás překvapila a k naší nelibosti se přehlásila na trasu 140km. „Se mi nechce tam courat..“ Tak jsme to tedy vstřebali, a snažili své myšlenky soustředit na samotný závod. Jediným poustevníkem na 220km trati byl Stanislav Mančík. Na 140-ti kilometrové trati bojoval ještě Ondra Habáň a Karel Kloupar. Ti si ochotně vzali Alenku pod svá křídla, nebo to alespoň měli v plánu.

Po startovním výstřelu ale Alenka letos zmizla jako první a proplétala se pronásledovat zatím první ženu. Chlapci se trochu rozkoukávali a snažili své tepy držet na uzdě. „Tak už nejsme nejmladší, že..“
I když Alča chtěla mít vše pod dohledem a bojovala v přední části balíku, kluci ji stejně svou šikovností dojeli. Po cestě navíc číhaly neustálé překážky v podobě aut a autobusů, takže balík se smrskával vcelku rychle. Příjemné stoupání do Hlinska ale začalo dělat první pořádky. Chvíli jsme přemýšleli, jestli Aluš není napučaná, protože nám do kopca furt ujížděla 🙂 Kája se ale přestal loudat a dojel si ji, snažil se ji pomoci a pečovat o její pravidelnou stravu i pití. Ta ale jako vždy, odmítá jíst. Přicházejí Lazy a v zádech je naší dvojici už i Ondra. Do kopce jedeme každý za své – a musíme se pochválit. Alenka zde definitivně ztrácí své soupeřky, a před ní je už jen jedna žena. Ondra se stále drží, a my jej obdivujeme víc jako chlapy na špici – on vůbec nejezdí, ani netrénuje a jede si tady jak na výletě.

Kája táhne špic a otvírá Alence prostor pro odpočinek. Zatím necítíme žádnou únavu a snažíme se tempo i zrychlovat. Zanedlouho vidíme velkou skupinu balíku přesně na stoupání k první občerstvovačce, kde bere úlohu pečovatele Ondra, a nabírá Alence vodu a půlku banánu (on ji má asi rád nebo co 🙂 ). Ve sjezdu je kopretina slabší, tak si ji dojíždíme a připravujeme se na Hadovnu, na kterou je týmová žena nažhavená. Jiskra ale mizí na Grapech, kde ji má zase Karel – celou cestu nahoru si povídá, a vypadá to, že sám se sebou. Naprosto v pohodě ujíždí směr Hostýn. Problém má Ondra i Alenka. Ondra dostává nepříjemné křeče, a Alenka nepříjemné pocity, ztrácí druhé místo.

Karel je týmový parťák a čeká pod sjezdem z Hostýna, kde jako první dojíždí Alenka, která už je značně opotřebovaná. Ondra je dvě minutky v závěsu. Situace už žádá velkou pomoc od Karla, hlavně psychickou. Ze zadu Kája slyší kňučení. No Alča prej normálně nekňučí, ale křeč po roce je nevítanou událostí. Takže potřebuje do posledního stoupání zvolnit a Karel, který by normálně mohl jet mnohem rychleji, ochotně čeká. Bohužel, díky nepozornosti jsme zakufrovali šest kilometrů před cílem, a dostali se do pořádného pressu. Alča je teď fakt napučaná 🙂 Okamžitě jde na špic a bolí to. Karel je ale asi napučaný ještě víc, protože přebírá funkci a táhne jako blázen. Borec, který se chytil po cestě tak tak visí. O to víc Káju dostalo, když v cíli chtěl předjet holku – „to na mě bylo moc!“ Aluš už ale nikam nenastupovala, s úsměvem projela cílovou rovinkou, a za minutku i Ondra, který dnes, stejně jako Karel, pracoval pro tým!

Samozřejmě jsme čekali na odvážlivce Staňu, který válčil opravdu statečně! Do cíle dojel se zlepšením času oproti loňskému roku, ale o něco více zničen, jelikož si závod skoro celý odjel na své triko. Hlásí páté místo v kategorii. A snad se dočkáme i kratičkého reportu z jeho pohledu.

Alča nakonec vybojovala krásné 3. místo, Karel 50. a Ondra 32.
Děkujeme za krásná umístění a řádnou reprezentaci!
A příště zase 220, jo?

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář