12. MEMORIÁLU ALOISE DOHNALA + MISTROVSTVÍ SPAC + BABY SPAC 2019

Je tu další závodní sobota, kdy startuje 12. MEMORIÁL ALOISE DOHNALA + MISTROVSTVÍ SPAC + BABY SPAC v Suchdole nad Odrou.
Závodu se zúčastnila Alenka, která ale bohužel skončila stejně rychle jako začala.

„Ty nemělo to moc smysl, cítila jsem nepříjemné pnutí hned na začátku, a to jsem byla schovaná v háku. Víceméně jsem s tím počítala. Zánět uzlin neochčiješ:-) Takže teď trošku polevím a dám oraz, rozuměj – budu válet šunky!“

Alčino první DNF, kterého ale podle jejich slov nelituje. My přejeme brzké uzdravení (hlavně, že říkala, že jí nic není..) a jsme plní očekávání na report Karla a Robči z Kopřivnického drtiče.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Krakonošský cyklomaraton 2019

15. červen byl ve znamení nejteplejšího dne v týdnu. Teplota se neúprosně šplhala na 24 stupňů již v 9 ráno. Pro Alenku, která je opravdovým milovníkem těchto veder – ideální stav. Naše něžná část týmu nám již od Mamuta zapírá potíže s nožkou, které ji teď lehce trápí – přesto ani tentokrát neodešla bez pódiového umístění.

Do Krkonoš se Alenka s přáteli ze Zlína vydala v pátek, aby byli plní energie na sobotní závod. Vyzvedla se čísla, a nezbývalo nic než lelkovat u televize.

„Tož doprovodila jsem Milana na start dlouhé trasy, a šla jsem se zařadit na krátkou, kde už bylo tak milion lidí:-)) Ne, vážně, musím si prostě na drzo stoupat dopředu, protože nemám šanci pak zachytit nějaký únik, nebo si hlídat nějaké ženy. Ale na tento závod, kdy jsem si moc nevěřila a necítila se „fresh“, jsem to nechala tak, a říkala si, že se nějak probojuju kam patřím a tam pojdu :-D. Začátek byl ale děsně zamotaný tam vzááádu..a já už se ani po žádné ženě nedívala. Prostě jsem si řekla, že pojedu to, na co dnes mám – nic víc, nic míň. Na trase mi přišlo, že nějak kopcovitá není, vše mi docela sedělo. Až do doby, kdy přišlo stoupání na Pomezní Boudy. Nebylo nijak hrozné, přišlo mi docela hákové, dalo se schovávat, ale přestal působit léček, a začaly mě brutálně bolet záda – tož jsem fňukna, víš jak. Takže z toho kopce si skoro nic nepamatuju. Byl to pro mě docela boj, hlavně psychický – jsem pořád přemýšlela nad tím „jakto??“, až jsem byla nahoře ty jo. A měla jsem zastavit na občerstvovačce, ale frajérka samosebou nezastavila (jsem byla po.., že mě dojede nějaká žena a budu poslední, ale chyba jak prase, chytl mě sušák a 34 stupňů na Garminu mě děsilo) – no 20km od cíle jsem byla bez vody. Naštěstí mě chlapy nenechali v nouzi a dali mi napít. Jeli jsme kolotoč jak na Matějské až do Trutnova, kde se trhli dva borci a rozdali si to mezi sebou. Já jsem projela cílem, a absolutně nevěděla kolikátá jsem, a bylo mi to v tu chvíli jedno. Vyšlapala jsem se a šla jsem se protáhnout, protože mě cukala pravá půlka zadku jak hula tanečnici. Když jsem do sebe lámala asi třetí flašku vody, tak dovalil Michal Hradil a říkal mi, že jsem třetí v kategorii a celkově čtvrtá. No hleděla jsem jak chleba z tašky, ale jsem prostě děcko štěstěny 🙂 Dobrý pocit z toho ale nemám – jedině ze sjezdů, ve kterých jsem si byla po dlouhé době poměrně FAKT jistá, z toho jsem radost měla. Ale je to tak jak to je, tečka:-)“

Děkujeme Aluš za osobní zpověď, fota a gratulujeme ke krásnému výsledku, kdy se neztratila ani mezi elitními cyklistkami – jsme na Tebe pyšní!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Mokrolázecká 60

V bajkách bylo tento víkend zasloužené volno, ale Alenka nezahálí, a odjíždí na závod Mokrolázecké 60.

Závod se pyšní kopci, a tím pádem i sjezdy, které naše kopretina moc nezvládá, a tak jsme trpělivě čekali na zprávu, jaké že to místo vybojovala. A byli jsme potěšeni.

Alča byla velice spokojená, a to ani ne tak s prvním místem, jako se svou jízdou – podle svých slov se konečně zmáčkla. “Nuda to nebyla” dodává. Druhou ženu odpárala suverénním výkonem, a nechala ji za sebou šest minut.

Aluš moc gratulujeme!

Věříme, že nám tato, brzo čtyřiadvacetiletá, slečna ještě něco ukáže. Na silnici sedla teprve nedávno, a proto jsme ještě stále překvapováni z výsledků! Díky moc!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Velká cena Kola Svorada 2019

Ve středu přestalo pršet, a proč tedy nevyjet na XCR Svorada – Masarykovi okruhy.

Na tento pověstný závod se vydala Alenka doplněna chlapci z KCK. „..si na Brněnském okruhu jen tak nezajedu, tož to zkusím, ne?“

Kolem třetí hodiny Alča vyráží směr Brno, časová rezerva je tedy značná. Zbývá prostor na, konečně, řádné rozjetí. Údajně byla „kosa z nosa“ – termo, dres, teplý dres a vesta – Alčina rýmečka se projevuje již od minulého týdne, a proto oblečení nepodceňuje.

Před šestou hodinou se začínají první závodníci stavět u paddocku, odkud všichni společně odjíždějí na startovní čáru. Autodrom je opravdu zamluven přesně dle časového harmonogramu, a tak není čas ztrácet čas. Semafory značí start hodně rychlého závodu. Alča si hlídá ženy, které ale před sebou nevidí, a tak se začne soustředit na skupinu, se kterou pokračuje do dalších kol. Ve sjezdu naše kopretina jako vždy odpadá, na rovině to ale hravě sjíždí. Bohužel, nohy dnes nepracujou dle představ a křeče do pravé nohy přicházejí již v pátém kole. „Ani jsem pak nic už nezkoušela, nebylo co, neměla jsem na to.“

Za sebou vidí (přestože byla malinká) ženu, která skupinu nemůže sjet, a rozhoduje se počkat – nakonec bylo jasné, že se jedná o mladší závodnici (jo, i Alenka stárne), a ta pokračuje v úkrytu dále se skupinou. Alča střídá, ale velké kule se prej nejedou..spíš vůbec. Stejný scénář je i poslední tři kola, a do cíle naše reprezentantka dojíždí jako první, zaslouženě. Sebekritik Alča skončila na prvním místě – pocity sdělovala negativní. My jsme ale rádi za bednu a úsměvy na ní! 🙂

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Mamut Tour 2019

Již tradičně patří poslední květnový víkend moravské Tour.

Ještě pár dní před samotným závodem jsme byli přesvědčeni, že si objedeme 140km trasu a budeme spokojeně vyčkávat (pivečko, rizotko, klídeček..) na Alenku, která si zvolila opět dlouhou trať na 220km. Ale i kopretina nás překvapila a k naší nelibosti se přehlásila na trasu 140km. „Se mi nechce tam courat..“ Tak jsme to tedy vstřebali, a snažili své myšlenky soustředit na samotný závod. Jediným poustevníkem na 220km trati byl Stanislav Mančík. Na 140-ti kilometrové trati bojoval ještě Ondra Habáň a Karel Kloupar. Ti si ochotně vzali Alenku pod svá křídla, nebo to alespoň měli v plánu.

Po startovním výstřelu ale Alenka letos zmizla jako první a proplétala se pronásledovat zatím první ženu. Chlapci se trochu rozkoukávali a snažili své tepy držet na uzdě. „Tak už nejsme nejmladší, že..“
I když Alča chtěla mít vše pod dohledem a bojovala v přední části balíku, kluci ji stejně svou šikovností dojeli. Po cestě navíc číhaly neustálé překážky v podobě aut a autobusů, takže balík se smrskával vcelku rychle. Příjemné stoupání do Hlinska ale začalo dělat první pořádky. Chvíli jsme přemýšleli, jestli Aluš není napučaná, protože nám do kopca furt ujížděla 🙂 Kája se ale přestal loudat a dojel si ji, snažil se ji pomoci a pečovat o její pravidelnou stravu i pití. Ta ale jako vždy, odmítá jíst. Přicházejí Lazy a v zádech je naší dvojici už i Ondra. Do kopce jedeme každý za své – a musíme se pochválit. Alenka zde definitivně ztrácí své soupeřky, a před ní je už jen jedna žena. Ondra se stále drží, a my jej obdivujeme víc jako chlapy na špici – on vůbec nejezdí, ani netrénuje a jede si tady jak na výletě.

Kája táhne špic a otvírá Alence prostor pro odpočinek. Zatím necítíme žádnou únavu a snažíme se tempo i zrychlovat. Zanedlouho vidíme velkou skupinu balíku přesně na stoupání k první občerstvovačce, kde bere úlohu pečovatele Ondra, a nabírá Alence vodu a půlku banánu (on ji má asi rád nebo co 🙂 ). Ve sjezdu je kopretina slabší, tak si ji dojíždíme a připravujeme se na Hadovnu, na kterou je týmová žena nažhavená. Jiskra ale mizí na Grapech, kde ji má zase Karel – celou cestu nahoru si povídá, a vypadá to, že sám se sebou. Naprosto v pohodě ujíždí směr Hostýn. Problém má Ondra i Alenka. Ondra dostává nepříjemné křeče, a Alenka nepříjemné pocity, ztrácí druhé místo.

Karel je týmový parťák a čeká pod sjezdem z Hostýna, kde jako první dojíždí Alenka, která už je značně opotřebovaná. Ondra je dvě minutky v závěsu. Situace už žádá velkou pomoc od Karla, hlavně psychickou. Ze zadu Kája slyší kňučení. No Alča prej normálně nekňučí, ale křeč po roce je nevítanou událostí. Takže potřebuje do posledního stoupání zvolnit a Karel, který by normálně mohl jet mnohem rychleji, ochotně čeká. Bohužel, díky nepozornosti jsme zakufrovali šest kilometrů před cílem, a dostali se do pořádného pressu. Alča je teď fakt napučaná 🙂 Okamžitě jde na špic a bolí to. Karel je ale asi napučaný ještě víc, protože přebírá funkci a táhne jako blázen. Borec, který se chytil po cestě tak tak visí. O to víc Káju dostalo, když v cíli chtěl předjet holku – „to na mě bylo moc!“ Aluš už ale nikam nenastupovala, s úsměvem projela cílovou rovinkou, a za minutku i Ondra, který dnes, stejně jako Karel, pracoval pro tým!

Samozřejmě jsme čekali na odvážlivce Staňu, který válčil opravdu statečně! Do cíle dojel se zlepšením času oproti loňskému roku, ale o něco více zničen, jelikož si závod skoro celý odjel na své triko. Hlásí páté místo v kategorii. A snad se dočkáme i kratičkého reportu z jeho pohledu.

Alča nakonec vybojovala krásné 3. místo, Karel 50. a Ondra 32.
Děkujeme za krásná umístění a řádnou reprezentaci!
A příště zase 220, jo?

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Nivnická 50 2019

Přinášíme žhavou reportáž přímo z kuchyňky našeho Standy!

Je sobota 19.5. 2019 , a vyrážím směr Nivnice. Letos závod Nivnická 50 nemá zázemí na koupališti Riviéra, ale nově na sportovním areálu. Za mě bych řekl , že lepší volba👍. Trochu bloudím než to najdu, ale aspoň možu poznat krásy Nivnice. Pak mě dobrá duše navede správným směrem. Su tu a parkruju u samého, a začíná se to tu pěkně sjíždět. V pátek odpoledne mi volal Peťa Pančocha , prej esli jedu? Já, ,, že jo“! On, ,,že na to se.. , že je v lese humus, a sjezd do Korytné je jedno kluziště“ ! No co už fčíl 😁. Říkám si že do zítra bude líp.
Vytahuju kolo, registrace, číslo a čip na kolo, a jdu se projet. Polňačka suchá, nahoře na lůce taky sucho, tak si říkám dobrý.
Letos Fera Trtek udělal jeden okruh na 27km , a dlouhá to pojede samozřejmě 2x. No dobrá, aspoň druhé kolo budu vědět do čeho lezu😊.
Stojíme na startu, a výstřel z děla nás posílá na trať. Zase všecí blázní, ale dá se to pochopit, jedeme zároveň s krátkou. Tak se snažím se nenechat vyblaznit, a dneska si to aspoň trochu užít. Zase se jedou bomby, ale držím se , zatím všude docela sucho, což mě teda překvapuje. Polňačky, a louky sucho, občas nějaká kaluž. Ale jede se pořád vzhůru, a vzhůru. Říkám si, že by se mohlo jet aj z kopca. No co se sjede, tak se zase dvojnásobek stoupá. Nemohl jsem si v hlavě poskládát tuto trať, ale teď už se mi to pomalu vybavuje. Je to taky jedna z nejtěžších tratí na 50tku nějakých 1300 metrů nastoupaných. Aspoň teda pro mě. Skoro žádné silnice, pořád po lese, nebo po poli kde fouká. A dneska teda fůkalo! Snažím se pořád držet s nějakýma klukama, abych to nemusel tahat sám. Až pak jak se vyjede na louku Kopaniska (asi) , a pak k rozhledně Obecnice. To fouká do zad, tak se dá trochu prišlápnout. Ale pak to začalo 😂, sjezd důle do Korytné. Jak říkal Peťa, tak sa aj stalo. Kolo si dělá samo co chce , a bylo zcela jedno jestli mám řidítka doprava či doleva😂. Aspoň že ta cesta nás trochu podržela. Hned vpravo , hned vlevo, hubu plnů blata, a naháněli jsme se tam jak kočka s myší. Sranda jak sviňa. Hned sem si vzpomněl na písničku , tancuj, tancuj , vykrůcaj 😂. Bo to tak z toho vrchu, než člověk do teho marastu vletěl vypadalo. Až sem to sjel důle ruky mě bolely , že sem si je necítil. Pak už zase z Korytné stoupák v lese, a dlouhý sjezd do Nivnice. Tam jsme neodbočili v pravo ke koupališti, ale jeli rovno do dědiny, kolem potoka, přes železnou lávku docela úzkou na ten kalup co jsme měli teda nic moc. Hleděl sem abych se na ni vlezl a neukončil v potoku. Pak chodníčkem kolem potoka, po druhém břehu , a na cestu a k hřišti. Kdo jel krátkou, měl vyhráno, kdo dlouhou, dal si to všechno ještě jednou.
Trasa vlastně byla stejná jako předešlé ročníky, jenom s tím, že při výjezdu ke Křížku jsme nejeli přes silnici na červenou turistickou značku, ale ještě na louce se odbočilo do prava na cestu po které jsme se pak vraceli z druhé strany a absolvování výjezdu na Lopeník.
Závod se zdařil, dojel sem bez újmy na zdraví a materiálu. Při sjezdu do Korytné se nám s kolegou , podařilo dojet Miru Peňáčka, který byl z toho docela nervózní. Potřeboval sem si odfrknout, tak sem se táhl za nima, s tím že když bude místo zkusím zaútočit. Nakonec sem to nechal až na dojest , ale krátká rovinka a tuhé nohy už to nedovolily.

Čas – 2:51:29
Celkem – 25
Kategorie – 2
Spokojenost, nohy už se začínají vzpamatovávat, pěkné počasí, pěkný závod.

A další závod máme 25.5.2019
Mamut Tour v Přerově na 220km👍, kterého by se měla s největší pravděpodobností zúčastnit i Alenka, Ondra, Víťa a Karel.

Staňo, děkujeme za krásné zážitky a fota. Jsme na Tebe pyšní! 🙂

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Král Zahorja 2019

Ze závodů Vám přináší report Standa!

Píše se 11.5. 2019, a pokračuje další díl závodů MTB Karpaty Tour. Tentokráte ve Skalici, Král Zahoria MTB.
Peťa Hertl pro letošek předělal trať na jeden zaváděcí a jeden, nebo dva hlavní okruhy teda 50 nebo 20 km, asi kvůli pořadatelské činnosti a povolením. Trať je inovovaná z části po lesních asfaltkách, cestách a pak využívá traily ve Zlatnické dolině, které jsou opravdu výživné 😁.
Takže, jsem tu opět sám, zbytek naší grupy se nedostavil. Beru 50km , tedy 1+2 okruhy.
Dneska už se ukazuje trošku slušné počasí, a déšť je slibován až na odpolední hodiny, tak uvidíme.
Dneska je teplo, tak beru krátké/krátké, konečně zase po dlouhé době. Už mě to nebaví se navlékat do těch hader a jezdit v takové zimě. Rozhlížím se kdo tu je , a aspoň pár známých tváří tu je, takže nebudu tu zcela sám a budu mít s kým dát řeč 😊. Jdu se rozjet , v rámci zahřívání si projíždím trail nad koupalištěm, abych si to prohlídl a věděl do čeho asi jdu. Je to víc vyčištěné a kde to jde i širší. Místy je to vysypané kamennou drtí a nahoře je to ještě o kus prodloužené. Jáma do potoka se nejede (škoda) , jede se o kus dál a přejíždí se potok po betonové hrázce o šíři asi 40cm! To bude divočina v tem kalupu.
Na start dlouhé 50 se postavilo něco přes 100 závodníků, na krátké je jich taky tak a pár borců na fatbikách!!! Což teda obdivuju, že do toho s tímto šly. Stojíme na startu, a čekáme kdy se to pohne vpřed. Peťa furt vykládá a pak ještě paní starostka Skalice a pořád nic. Máme 8minut zpoždění každý natěšený a plný adrenalinu, a čekáme až se to vypustití. Peťa stojí s tereňákem jako zaváděcím autem před náma, a když už si myslíme, že vše jede, tak se nejede, a málem jsme ho převálcovali 😁. Už je konečně odstartováno a jede se , všecí blázni jak kdyby byl za zatáčkou cíl. Jeden mladý mě tam nabere , a padám ale ještě to ustojím , tak ho sprdnu hned zkraje. Pak už je klid. Jede se po asfatce dozadu směrem na Mlýnky, a taky se pak tam odbočí. Kolem hráze přehrady , a zpátky k Zlatnické , ale pak přejezdem silnic a hurá na polní cestu nahoru po loukách až na původní trasu která nás opět svede ke Zlatnické. Tam před záchytnýma nadržema už odbočujeme doleva na traily. Teď už je to trochu natáhlé, takže je to v klidu. Projedeme traily , sešup ke koupališti a proti proudu potoka kus zpět nahoru , přes potok po hrázce, přes silnic zas do lesa zpět na asfaltku a zase směrem na Mlýnky. Tam už neodbočujeme , ale jedeme rovně dál po asfaltce směr Kamenná bouda, pak doleva hore kopcom po staré trase na Kovalovské lůky. Ve sjezdu k lovecké chatě Križnica je prudká točka na pravů ruku kterou přejiždíme , tak se musíme vracet. Jede se stojka na Čupy a pak sjezd k Lovecké chatě, výjezd zpět ke Kamenné Boudě a do leva na dlouhý sjezd na druhou část trailů ve Zlatnické. A toto ještě jednou.
Nohy jsou ještě rozsekané ze Šely, takže nic moc, ale držím se zuby nehty. Míra , můj protivnik v kategorii se mi kdesi ve sjezdu do Zlatnické ke koupališti ztrácí z dohledu. Až pak se dovídám, že blbě odbočil dole přímo do cíle, a ne že má jet do prava na hlavní okruh. Ale vrátil nám to nahoře na Kovalských lůkách kdy jsme přejeli odbočku na Čupy. Traily nad koupalištěm byly v pohodě, ale zato na druhé straně to bylo jak po másle 😂. Blátíčko , listí, skvělá kombinace! Párkrát jsem skončil v lese, ale naštěstí bez újmy na materiálu, či zdraví. Člověk musel mít oči na šťopkách aby něco nepřehlédl a nevyvedl něco čeho by se potom litovalo. Bylo to dost o hubu. V trailech vlevo od koupaliště bylo taky pár krizovek, což jsem se v druhém kole už musel krotit abych někde nelehl.
Byl to dost záživný závod, zase full gas od začátku až do konce plný krásných trailů, dlouhých výjezdů, a super sjezdů👍.
Dnes to bylo něco přes 52 kilometrů , převýšení přes 1500 metrů , a podle času je vidět, že to nebyl jednoduchý závod.
čas 2:45:35
Celkem za 29
Kategorie za 3
Takže bedna a spokojenost.


Moc děkujeme za reprezentaci i report! Super výsledek! A sorry jako, ale nikdo další už dojet nemohl 😀
Jak už jsme psali, report ze silnice z Ostravy nebude, naši kopretinku z týmu potkal bezohledňák v autě – ale NIC vážného se nestalo, naražený loket a bolavé koleno se dalo rychlo do pořádku. Stále ALE opakujeme, dávejte na sebe prosím pozor, i když máte přednost či nevidíte žádné nebezpečí – potencionální je vždy.

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Memoriál Jarky Krátkého (časovka, hlavní závod) 2019

Nedávno jsme měli debatu, kdy jsme probírali něžnou část našeho týmu. Alenka pořád tvrdí, že plánuje jen jeden závod ročně a netrénuje nijak cíleně, ale když se zazvoní u Habíků – nikdo Vám neotevře – Ondra šteluje kola a Alču najdeme buď na kole, pobíhat se psem v lese nebo na závodech, tak nevíme. Ona nás asi lakuje. A lakovala nás stejně i tento víkend, kdy bylo v plánu vyrazit na Šelu. Plán se ale změnil, a v sobotu ráno Alča vyráží společně s kamarádem Laďou na závody do Hradce. Přesněji na sobotní (premiérovou) časovku na silničním kole bez hrazdy a na nedělní okruhy okolo 90 kilometrů.

Dle slov svědků, měla Alenka v sobotní časovce vyloženě šťastné startovací pořadí. Všechny ženy již měly odjeto, a předposlední nastupovala naše závodnice, na kterou slunce hodilo slušný bobek. Začalo lehounce pokapkávat a Alči se začaly zmenšovat ďolíčky na tváři. V hlavě se přesvědčovala, že určitě nebude pršet. Laďa asi věděl proč Alči vzal brýle. Na druhém kilometru už totiž nebylo nic vidět i bez nich. Šťakot, který doprovázel Aluš až do cíle, byl poměrně brutální. „Když mě před cílem předjížděl borec v mustangu a celou mě ojel vodou, zůstávající na silnici, tak už jsem měla co dělat, abych nevyprskla smíchy – někdo na mě dneska něco přivolal 😀 ale bobky jsem měla v zatáčkách, jela jsem opatrně, o život nešlo..“ O život sice nešlo, ale něco z toho nakonec káplo. Alčin dvacetišesti minutový čas byl oceněn třetí příčkou. Alča si pochvalovala pozávodní servis, kdy na durch mokrá měla vše připravené v teple na pokoji.

Nedělní počasí nehlásilo o moc více slunečních paprsků a ranní teplota nabádala ke sledování cyklistiky maximálně z postele. Dobrá nálada ale nechyběla, chyběl spíše chtíč, Alča v ústraní přesvědčovala samu sebe, že se jí chce, a že jí není zima. Hlavně přesvědčit hlavu. Od desáté hodiny začala prezence závodníků a závodnic. Pár minut po desáté cvakaly pedály a rozjel se první okruh kategorie žen. Nedostali jsme z Alči moc informací (rozuměj, vytuhla v devět hned po pověšení poslední pračky), ale šlo cítit, že ji nebaví se schovávat, což pro vítězství a ušetření sil, je někdy víc než nutné. A kočkovat se s eliťákama není úplně nezbytné. Aluš je prostě kuře, ale i přesto si vyjela krásné druhé místo, dle jejich slov „slušně jsem potrénovala, a nakonec mě to i bavilo“ si závod i užila. A to je možná to nejdůležitější na naší úrovni „závodění“.

Děkujeme za hezkou prezenci týmu a stálý úsměv na obličeji! 🙂

Rubriky: Závody 2017 | Napsat komentář

Author Šela Marathon 2019

Staňa Vám přináší krásný osobitý report ze Šely.

Tak máme za sebou další závod. Jedná se o jarní klasiku, a to Author Šela Marathon!!!
Připravoval sem se, trénoval, závodil, ale stejně to nestačilo 😢!
Je sobota 4.5.2019, Týn nad Bečvou, 6°C! Ale, naštěstí se počasí umoudřilo, ráno přijíždím v 7hod na prezentaci do Týnu, mraky jsou roztrhané, vylézá sluníčko, což by mohlo znamenat pěkné počasí. A taky že jo, podařilo se.
Ale nebudu předbíhat. Posnídat, kafíčko, taška s věcmi do auta, a hurá směr Týn nad Bečvou. Ráno přijíždím, teploměr nemilosrdně ukazuje stále 6°C. Docela kosa! Tak co na sebe😲? Aby toho nebylo moc, nebo aby nebyla zase zima?! Dal sem krátké-kratké, teplé tričko a návleky na ruce. Trochu se rozjet, a honem vzít místo v koridoru. Zima ale je! Takže co jsem se trochu rozjel a zahřál, tak zase chladnu na startu.
Je odstartováno a jde se do toho hodně zostra. Zatím se cítím fajn a jedu co to dá, tak jak na 50kách 😂. Říkám si na hrad a pak zvolním. Hradem proletíme hodně rychle, je to asi o 15 minut rychleji než sem byl zvyklý. Ale zatím to je pořád v pohodě. Nohy bolely a byly tuhé, ale říkal sem si, že se to ještě rozjede. No bohužel 😢! Bylo to horší a horší. Nevím kde jsem udělal zase chybu😢. Ve Zbrašově už mě tahají nohy, tak se zastavují na občerstvovačce něco pojest, a doplnit pití. Po průjezdu Rybařema už nohy sekají jak hrom, a vidím že to nebude dobré. Ještě se to snažím rozhýbat, a až ve Slavíči si beru magnesium nějaký gel, a 1/2 tyčinky. Snažím se držet tempo a uviset holčině co jede na druhém místě a ostatním, ale moc se to nedaří. Nohy jsou horší a horší. Mám za sebou 65km a ještě nějakých 40 mě čeká😁! Jak toto teda dojedu😲?! Zkouším měnit tempo aby si nohy odpočaly, a ještě těch 40 km dojely. Uhřínov, zase trochu odpočinek, doplnit tekutiny něco málo pojest, a zase mažu dál( že prej mažu 😂😂😂) Dávám další gel teď rychle cukry, sjíždím k Peklu. To bude peklo! Ženou nás jinam😲, sem v matu, a je to ještě horší cesta než Peklem!!! Ke konci je stojka jak 🐷 , říkám si slezu a projdu se, (moje druhé já mi říká – ať tě to ani nenapadne, co si takový srab???) Říkám si slezu(druhý hlas ani náhodou!!! Šlap a neremcej!). Poslední občerstvovačka Skrabačka, už to trochu zase jede, ale jenom trochu. Míjím kluky co spravují defekt, a jak tak jedu v agónii, tak se aj zapomenu zeptat, jestli něco nepotřebují! To su ale osel! (v cíli se dovídám, že nic stejně nepotřebovali) Tak su rád, že nejsu za fenu. Sjíždím do Loučky, a jak sem si říkal, v klidu dojet do Lipníku. Po cestě dávám Turbo a magnesium. Dobře vím, že mě dycky u Bečvy chytají křeče. Tak dopředu nějaká prevence. Ať možu ten kopčár k Helfštýnu jenom vyletět 😊. Stejně to prd pomohlo😁😂! Podjíždím most , přejíždím na druhou stranu Bečvy, a hurá na Helfštýn. Rozjíždím se a tak jak každý rok, křeče! Ale fakt brutál!!! Snažím se to rozjet, rozmasírovat. Jedna noha povolí, začne škubat zase druhá 😁 a pak křeče! Nemožu ani šlapat, nedá se s tím ani hnout. Pomáhá až se v Týnu otáčím do kopce, a zařazuju těžký převod a snažím se to drtit opravdu na těžko ve stoje. Křeče povolují, no chvála pánu Bohu. Už se jede! Nakonec vyšlápnu aj poslední prudkou stojku před loukou. Teď už se mícháme s dojezdem krátké tratě, jenom si kontroluju stav za sebou, a je to už v pohodě, žádný z dlouhé, jenom pouštím rychlé kluky z krátké 😊👍. Ještě objet 🏰 , pomotat se po louce a mám to za sebou 😊😉.
Prvně jsem hodně na sebe nas…ý a zlý, netušil jsem kde jsem udělal a jakou chybu – proč to tak dopadlo. Teď už s odstupem jsem spokojený. Celkem rychlý závod, ještě tak rychle jsem to nejel.
Čas 5:09:37
Celkově 104
Kategorie 5

Takže to byl Šela Marathon 101!

Děkujeme za detailní report a super výkon! Na dlouhé trase se Staňou bojoval ještě Vít Petráš a Jan Peza, kteří se vydali na romantickou vyjížďku ve dvojku – tož bylo z toho páté místo. Kluci šikovní!

DÍKY!

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář

Pavé Tour Milovice 2019

Blížilo sa stavjání mája a konečně očekávané středeční volno. Na prvního mája se Alči začaly zapalovat lýtka – tož prostě jí cukaly nohy a přátelští chlapci jí nemuseli dlouho přemlouvat na Pavé Tour Milovice.

Po bujarém nočním životě, bylo ranní vstávání sice trošku těžší než obvykle, ale nakonec se všichni schází u Pavla Žáka v Morkovicích. V domluveném počtu Pavel, Jirka, Michal a Alča vyráží směr Nymburk. „Absolutně nás nerozhodila kosa a vítr, ani brutální fronta na přihlášení, a už vůbec ne chcanec na start. Do Milovic letos přijel závodit rekordní počet účastníků. Nikdo z nás ale závod ještě nejel, a tak jsme ani nevěděli, co máme očekávat – byli jsme nepokřtění. “

Tak tak se naši závodníci stíhají rozjet a dojíždějí na posunutý start v 11:20. Bohužel ze zadních pozic přechází Alči mráz po zádech – „už vidím tu brzdu plyn 😀 “ Nakonec se start posunul ještě na 11:30, a nakonec zase na 11:25 – a nakonec se konečně startovalo. Zpestřením byly obrovské tanky z nedalekého vojenského prostoru.

Brzda plyn byla hned od začátku a začal boj o pozice v balíku, jenž se začíná dělit na dva, které se za malou chvíli začnou trousit na skupinky ještě menší, dle výkonnosti. Pavel moc dlouho nečeká a okamžitě nastupuje s ještě jedním nebojsou – 50km v úniku. Pavel chtěl asi fotku 🙂 Chtěla ji i Alča, která se zezadu probojovala k druhé části balíku, kterému ale neuvisela, odpadla do propadliště dějin a sama točila pár kilometrů, kdy čekala na muže, kteří přiváží i ještě jednu ženu.

Jirka i Míša si hlídají své pozice. Pavel stále v úniku. Alča bojuje s ženou, která se sebou měla na pomoc dva statné chlapíky. Alča se jim asi moc nelíbila – pokusů ji odpojit bylo hned několik.

Když jsme se o Pavé bavili v předvečer závodu, bylo to samé hihňání a kolik tam asi může být kostek, a málo – to bude cajk, tož šak jsi holka z dědiny.. No, přátelé, kostek tam bylo jak maku – a měli jsme z toho hlavičku jak makovičku. Sil se ani moc šetřit nedalo, hned po kostkách přišly úseky panelové cesty, která byla značně rozbitá. Jinak na tom nebyla ani normální asfaltka. No údržba silnic by se měla stydět.

Všechny kategorie jely stejný počet kol, dohromady 98km. Bednu nakonec vybojoval přesvědčivým výkonem Michal Hradil a bral třetí místo. A naše Alenka, podezřele sbírajic bedny, se nerozsypala hlavně psychicky. Bere zasloužené druhé místo po skvělém spurtu a taky trochu božích mlýnech? „Já su tak ščastné“. Gratulujeme všem závodníkům.

P.S.: Pavel tu parádní fotku má 🙂

Rubriky: Závody 2019 | Napsat komentář